![\"\ud83d\ude31\"](\"https:\/\/s.w.org\/images\/core\/emoji\/17.0.2\/svg\/1f631.svg\")
![\"\ud83d\ude22\"](\"https:\/\/s.w.org\/images\/core\/emoji\/17.0.2\/svg\/1f622.svg\")
<\/p>\n\n\n\nMu\u017e v n\u00e1valu vzteku nazval kon\u011b \u201ehloup\u00fdm dobytkem\u201c a myslel si, \u017ee se zv\u00ed\u0159e jen spla\u0161ilo \u2014 dokud se o vte\u0159inu pozd\u011bji nestalo n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho\u2026 <\/p>\n\n\n\n
Sta\u0159ec vylezl po \u017eeb\u0159\u00edku, aby odstranil ze st\u0159echy such\u00e9 v\u011btve, ale pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli k\u016f\u0148 n\u00e1hle uchopil zuby okraj jeho kalhot a prudce ho st\u00e1hl dol\u016f<\/p>\n\n\n\n
Man\u017eel u\u017e od r\u00e1na chodil po dvo\u0159e zachmu\u0159en\u00fd jako bou\u0159kov\u00e9 mraky. Noc byla v\u011btrn\u00e1 a star\u00e1 hru\u0161e\u0148 u stodoly znovu rozh\u00e1zela such\u00e9 v\u011btve p\u0159\u00edmo na st\u0159echu. N\u011bkolik z nich se zachytilo o okraj b\u0159idlice a p\u0159i ka\u017ed\u00e9m poryvu v\u011btru nep\u0159\u00edjemn\u011b \u0161kr\u00e1baly o st\u0159echu, jako by n\u011bkdo naho\u0159e schv\u00e1ln\u011b dr\u00e1pal d\u016fm. Man\u017eelka u\u017e dvakr\u00e1t \u0159ekla, \u017ee by mohli po\u010dkat do v\u00edkendu a zavolat souseda s po\u0159\u00e1dn\u00fdm \u017eeb\u0159\u00edkem, ale Fjodor jen m\u00e1vl rukou. Nesn\u00e1\u0161el prosit o pomoc, zvl\u00e1\u0161\u0165 kv\u016fli takov\u00e9 \u201emali\u010dkosti\u201c.<\/p>\n\n\n\n
R\u00e1no vyt\u00e1hl ze stodoly star\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd \u017eeb\u0159\u00edk \u2014 ten sam\u00fd, kter\u00fd u\u017e d\u00e1vno cht\u011bla man\u017eelka vyhodit. Byl t\u011b\u017ek\u00fd, pok\u0159iven\u00fd, s popraskan\u00fdmi p\u0159\u00ed\u010dkami, ale Fjodor ho tvrdohlav\u011b op\u0159el o ze\u010f domu a prohl\u00e1sil, \u017ee to za p\u011bt minut zvl\u00e1dne s\u00e1m. Na dvo\u0159e bylo mokro, p\u016fda po de\u0161t\u00edch rozb\u0159edl\u00e1, boty se lepily do bl\u00e1ta a \u0161ed\u00e9 nebe viselo tak n\u00edzko, jako by se chystalo spadnout na st\u0159echu.<\/p>\n\n\n\n
Man\u017eelka Zinaida p\u0159inesla hrnek \u010daje, posadila se na malou stoli\u010dku u zdi a ml\u010dky ho pozorovala. Sv\u00e9ho mu\u017ee znala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. Kdy\u017e se Fjodor pro n\u011bco rozhodl, nem\u011blo smysl se h\u00e1dat. Zb\u00fdvalo jen \u010dekat, jak skon\u010d\u00ed dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat jeho \u201ehospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho hrdinstv\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n
Za\u010dal l\u00e9zt nahoru, bru\u010del si pod nos, jednou rukou se dr\u017eel \u017eeb\u0159\u00edku a druhou se sna\u017eil dos\u00e1hnout na v\u011btve. A pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli k n\u011bmu p\u0159i\u0161el jejich k\u016f\u0148 Bujan.<\/p>\n\n\n\n
Bujan byl sice klidn\u00fd, ale m\u011bl svou povahu. Byl chytr\u00fd, tvrdohlav\u00fd a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozorn\u00fd. Od prvn\u00edho dne nem\u011bl r\u00e1d \u017eeb\u0159\u00edky, stoli\u010dky, \u0161tafle a v\u016fbec v\u0161echno, na co \u010dlov\u011bk leze v\u00fd\u0161 ne\u017e on s\u00e1m. Jakmile n\u011bkdo vylezl nahoru, Bujan znerv\u00f3zn\u011bl, chodil dokola, fun\u011bl a strkal \u010dum\u00e1kem do v\u0161eho, na co dos\u00e1hl.<\/p>\n\n\n\n
Fjodor to samoz\u0159ejm\u011b nevzal v \u00favahu.<\/p>\n\n\n\n
Nejprve se Bujan jen p\u0159ibl\u00ed\u017eil a pozorn\u011b se pod\u00edval nahoru. Pak zafun\u011bl. Potom str\u010dil \u010dum\u00e1kem mu\u017ei do nohy, jako by ho varoval: slez dol\u016f. A kdy\u017e ten podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b kopl do vzduchu a zavr\u010del: \u201eNech m\u011b b\u00fdt, hloup\u00fd dobytku!\u201c, Bujan se definitivn\u011b urazil.<\/p>\n\n\n\n
O vte\u0159inu pozd\u011bji k\u016f\u0148 popadl zuby okraj jeho star\u00fdch kalhot a prudce zat\u00e1hl.<\/p>\n\n\n\n
Fjodor vyk\u0159ikl tak, \u017ee vr\u00e1ny u silnice vzl\u00e9tly ze stromu. Ob\u011bma rukama se k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017eel \u017eeb\u0159\u00edku, proto\u017ee je\u0161t\u011b trochu \u2014 a spadl by z\u00e1dy do bl\u00e1ta. Kalhoty se napnuly tak, \u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli prasknou. Jeho tv\u00e1\u0159 u\u017e nebyla hrdinsk\u00e1 ani p\u0159\u00edsn\u00e1, ale zmaten\u00e1 a vyd\u011b\u0161en\u00e1, tak\u017ee Zinaida nejd\u0159\u00edv jen zalapala po dechu a pak se za\u010dala sm\u00e1t tak, \u017ee se na stoli\u010dce m\u00e1lem zlomila.<\/p>\n\n\n\n
\u2014 Bujane! Bujane, pus\u0165 ho! \u2014 sna\u017eila se \u0159\u00edct, ale sm\u00e1la se tak, \u017ee sotva mluvila.<\/p>\n\n\n\n
A k\u016f\u0148 st\u00e1l, zap\u0159en\u00fd kopyty do zem\u011b, a t\u00e1hl s v\u00fdrazem, jako by zachra\u0148oval p\u00e1na p\u0159ed nevyhnutelnou hloupost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Fjodor se zm\u00edtal, nad\u00e1val, sna\u017eil se jednou nohou naj\u00edt lep\u0161\u00ed oporu, ale \u010d\u00edm v\u00edc se h\u00fdbal, t\u00edm v\u00edc Bujan t\u00e1hl. V\u011btve na st\u0159e\u0161e z\u016fstaly nedot\u010den\u00e9, zato cel\u00fd dv\u016fr u\u017e poslouchal, jak p\u00e1n z\u00e1rove\u0148 p\u0159emlouv\u00e1 kon\u011b, prokl\u00edn\u00e1 \u017eeb\u0159\u00edk a k\u0159i\u010d\u00ed na \u017eenu, a\u0165 \u201ese nesm\u011bje, ale pom\u016f\u017ee\u201c.<\/p>\n\n\n\n Jen\u017ee Zinaida pomoct nedok\u00e1zala. Sed\u011bla s hrnkem v ruce, ut\u00edrala si slzy a opakovala: Na hluk vykoukla sousedka p\u0159es plot, pak dal\u0161\u00ed soused. Za chv\u00edli u\u017e p\u016flka ulice v\u011bd\u011bla, \u017ee se Fjodor zase rozhodl v\u0161echno ud\u011blat s\u00e1m \u2014 a \u017ee Bujan je z\u0159ejm\u011b jedin\u00fd, kdo m\u00e1 dost rozumu, aby ho zastavil.<\/p>\n\n\n\n A pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy Fjodor, rozzloben\u00fd a pon\u00ed\u017een\u00fd, za\u010dal kone\u010dn\u011b sl\u00e9zat dol\u016f, se stalo n\u011bco, po \u010dem sm\u00edch okam\u017eit\u011b utichl\u00a0\u00a0Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu najdete v prvn\u00edm koment\u00e1\u0159i\u00a0<\/p>\n\n\n\n Nebe nad vesnic\u00ed bylo sv\u011btl\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 bez mr\u00e1\u010dku. \u017d\u00e1dn\u00e9 mraky, \u017e\u00e1dn\u00fd hrom, \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. A najednou shora ude\u0159il tak siln\u00fd blesk, \u017ee dv\u016fr osv\u00edtil oslepuj\u00edc\u00edm b\u00edl\u00fdm sv\u011btlem.<\/p>\n\n\n\n Ude\u0159il p\u0159\u00edmo do okraje st\u0159echy \u2014 p\u0159esn\u011b tam, kam Fjodor je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed cht\u011bl dos\u00e1hnout rukou. B\u0159idlice se rozlet\u011bla, vylet\u011bly jiskry, ve vzduchu byl c\u00edtit sp\u00e1len\u00fd z\u00e1pach a Zinaida vysko\u010dila ze stoli\u010dky, p\u0159i\u010dem\u017e upustila hrnek do bl\u00e1ta.<\/p>\n\n\n\n Na n\u011bkolik vte\u0159in zavl\u00e1dlo na dvo\u0159e ticho, jako by v\u0161ichni on\u011bm\u011bli.<\/p>\n\n\n\n Fjodor st\u00e1l u \u017eeb\u0159\u00edku, bled\u00fd jako st\u011bna, a d\u00edval se st\u0159\u00eddav\u011b na rozbitou st\u0159echu a na Bujana. K\u016f\u0148 t\u011b\u017ece d\u00fdchal, nerv\u00f3zn\u011b hrabal kopytem a nespou\u0161t\u011bl z p\u00e1na o\u010di, jako by od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee dnes tam l\u00e9zt nem\u00e1.<\/p>\n\n\n\n \u2014 Dob\u0159e, \u2014 zamumlal d\u011bda. \u2014 Z\u00edtra zavol\u00e1m souseda.<\/p>\n\n\n\n Od toho dne Fjodor u\u017e nikdy nenazval Bujana hloup\u00fdm dobytkem. A star\u00fd \u017eeb\u0159\u00edk ten sam\u00fd ve\u010der odnesl za stodolu a u\u017e se ho nikdy nedotkl.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/chexia.info\/wp-content\/uploads\/2026\/03\/100-4.png\")
<\/figure>\n\n\n\n
\u2014 J\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026 Bujan je chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e ty\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026<\/p>\n\n\n\n